Vzhled vlkodava je opravdu majestátný. Vlkodav by neměl být těžký a masivní jako doga, ale musí být větší než deerhound. Jeho pohyb je lehký a aktivní. Irský vlkodav se vyskytuje v mnoha barevných variantách od smetanové až po černou. Přijatelná je i bílá barva na tlapkách a na konci ocasu. Štěněčí srst je podstatně jemnější než srst dospělého psa. U vlkodavů začíná výměna štěněčí srsti přibližně ve věku šesti měsíců. Trvá delší dobu, než hrubá srst zcela nahradí štěněčí. Výměna srsti je zcela individuální záležitostí a někteří psi získávají definitivní osrstění až ve dvou letech. Proces lze urychlit pravidelným vyčesáváním a vyškubáváním odumřelé srsti. Minimální výška u psa je 79 centimetrů, u feny 71 centimetrů. Minimální váha psa je okolo 54 kilogramů, u feny 40 kilogramů. Vlkodav má široký hrudník a vtažené břicho. Ocas je dlouhý a v mírném oblouku. Průměrná délka života se pohybuje kolem 13 let.

U velkých plemen, ke kterým patří i vlkodav je růst velmi důležitý. Nezbytné je správné utváření všech partií a jejich vzájemná vyváženost. Výška je sice jedním ze základních znaků vlkodava, musí být ale v souladu s mohutnou tělesnou stavbou. U obřích plemen je typický rychlý růst především v období čtvrtého až sedmého měsíce. Ten se postupně zpomalí, fena dospívá ve dvou a pes dospívá až ve třech letech. Kvalitní růst ovlivňuje několik faktorů, například genetické vlohy, výživa, pohybová aktivita a zdravotní stav. U vlkodavů je možno někdy pozorovat nerovnoměrný vývoj přední a zadní části těla. Častý je také nevyvážený růst horní a dolní čelisti, což se může projevit dočasným klešťovým skusem. Normální jsou i větší klouby. Problémem pro chovatele může být osteochondróza, což je zánětlivá choroba, která často postihuje ramenní kloub, ale i ostatní klouby. Vyskytuje se u rychle rostoucích psů velkých plemen. První příznaky onemocnění se objevují právě v době nejrychlejšího růstu, tedy mezi čtvrtým a sedmým měsícem. K příznakům patří namáhavé vstávání, kulhání, strnulá chůze. Lehčí případy se řeší omezením pohybu, těžší jsou pak řešeny chirurgickým zásahem. Velkým problémem jsou majitelé, kteří svého psa krmí tak, aby co nejrychleji rostl a dosáhl co nejvyšší výšky. To se ale může negativně odrazit na jeho zdraví.